První sekunda existence Vesmíru nebyla jen plná událostí; bylo to nejkritičtější období v celé historii vesmíru. Počínaje nekonečně malou, nekonečně hustou singularitou – scénář podporovaný moderními kosmologickými modely – se vesmír rychle rozpínal a položil základ všemu, co dnes pozorujeme.
Věk inflace
Ve zlomku sekundy vesmír zažil exponenciální inflaci. Vzdálenosti mezi body ve vesmíru se zdvojnásobily přibližně každých 1037 sekund, čímž se velikost kosmu zvětšila nejméně 1026 krát – více než celkový počet hvězd v pozorovatelném vesmíru. Toto rozšíření nebylo jen o velikosti; zasadilo to velkou strukturu, kterou vidíme dnes. Mikroskopické kvantové fluktuace, inherentní náhodnost raného vesmíru, byly nataženy a zesíleny, což vytvářelo variace hustoty v časoprostoru. Tyto fluktuace se nakonec staly zárodky galaxií a kup.
Od plazmy k částicím
Inflační období skončilo v nepatrném zlomku sekundy a zanechalo za sebou horkou, neprůhlednou kouli plazmy. Jak se vesmír ochlazoval, objevily se první částice: protony a neutrony – stavební kameny hmoty. To znamenalo baryogenezi, okamžik, kdy hmota začala převládat nad antihmotou (ačkoli přesná příčina této nerovnováhy zůstává neznámá). Hmota a antihmota se srazily, navzájem se anihilovaly a zanechaly za sebou hmotu, která tvoří vše, co dnes vidíme.
Fázové přechody a separace sil
Vesmír se nejen rozpínal; zažilo fázové přechody, zásadní posuny ve stavu hmoty, které současně ovlivnily celý vesmír. Čtyři síly – gravitace, silná síla, slabá síla a elektromagnetismus – byly původně sjednoceny. Během první miliardtiny sekundy se oddělily a získaly charakteristické vlastnosti, které vidíme dnes. Záření se začalo volně šířit, když se vesmír stal průhledným a částice získaly hmotnost díky interakci s nově vytvořeným Higgsovým polem.
Geneze struktury
Jednu sekundu po velkém třesku zůstal vesmír neuvěřitelně horký a hustý, ale základní síly a částice již byly na místě. Tyto počáteční kvantové fluktuace se dále zhutňovaly a připravily půdu pro formování hvězd, galaxií a rozsáhlé struktury, kterou dnes vidíme. Celý proces – od singularity k základům rozpoznatelného vesmíru – trval jen jednu sekundu.
Přesné detaily zůstávají nejasné kvůli obrovské časové propasti mezi tehdy a nyní, ale důsledky jsou jasné: první sekunda vesmíru nebyla jen událostí; to byl původ všeho, co následovalo. Rychlá expanze vesmíru, vznik částic a separace sil položily v jediném prchavém okamžiku základ složitému kosmu, který dnes obýváme.
