Propuknutí vysoce patogenní ptačí chřipky (H5N1) vedlo ke katastrofálnímu úbytku největší světové populace tuleňů jižních na odlehlém ostrově Jižní Georgie. Nedávné letecké snímky prokázaly 47% snížení počtu chovných samic ve třech velkých koloniích, což vyvolalo vážné obavy o dlouhodobou životaschopnost tohoto druhu. Studie publikovaná v časopise Communications Biology vykresluje ponurý obraz populace, která se dříve považovala za stabilní a odolnou.
Případová stupnice
Vědci odhadují, že pokud by ztráty byly konzistentní ve všech koloniích Jižní Georgie, mohlo zemřít více než 50 000 chovných samic. To je velká rána pro druh, který již čelí environmentálním tlakům. Rychlost a závažnost úbytku je zvláště znepokojivá, protože tuleni sloní obvykle vykazují pomalou reprodukci, což ztěžuje zotavení.
Nová hrozba: adaptace H5N1 na savce
Ohnisko poukazuje na alarmující trend: Schopnost H5N1 infikovat savce se zvyšuje**. Historicky byly viry ptačí chřipky z velké části omezeny na ptáky. Nedávná varianta však prokázala neobvyklou schopnost skákat mezi druhy a infikovala domácí zvířata, jako jsou krávy a kočky, stejně jako divoké savce včetně lišek, medvědů a mývalů.
Tento posun je znepokojující, protože naznačuje, že virus prochází evoluční adaptací na savčí hostitele. Přesné mechanismy, které jsou základem této adaptace, se stále studují, ale důsledky jsou jasné: dříve izolované populace divokých zvířat jsou nyní zranitelné vůči rychle se šířícímu, vysoce smrtelnému patogenu.
Dlouhodobé následky pro tuleně sloní
Connor Bamford, mořský ekolog z British Antarctic Survey, poznamenává, že populace „téměř jistě přešla ze současného stabilního stavu do stavu s velkým otazníkem“. To znamená, že budoucnost kolonie tuleňů slonů v Jižní Georgii je nyní nejistá.
Šíření viru by mohlo vést k dalšímu poklesu a potenciálně spustit kaskádový efekt na ekosystém ostrova. Tuleni sloní hrají důležitou roli v antarktické potravní síti a jejich ztráta by mohla narušit rovnováhu mořského života.
Širší hrozba: globální zranitelnost savců
Propuknutí v Jižní Georgii není ojedinělým incidentem. Stejná varianta H5N1 byla nalezena u savců na několika kontinentech, což vyvolává obavy z potenciální pandemické hrozby pro volně žijící zvířata a hospodářská zvířata. Schopnost viru šířit se přímým kontaktem a kontaminovaným prostředím ztěžuje kontrolu.
Situace zdůrazňuje potřebu zvýšeného dohledu nad populacemi volně žijících zvířat a vývoj účinných vakcín na ochranu zvířat i lidí. Bez proaktivních opatření by pokračující šíření H5N1 mohlo vést k rozsáhlým škodám na životním prostředí a narušení ekonomiky.
Katastrofální ztráta, kterou utrpěla kolonie tuleňů slonů v Jižní Georgii, slouží jako ostré varování, že svět se musí připravit na budoucnost, v níž ptačí chřipka představuje rostoucí hrozbu pro život savců.
